Pojmy jako pálení vápna, nebo tvrdnutí malty, ale také krápníkové jevy, tvrdost vody, či vápenec spojuje jedna významná sloučenina, a sice uhličitan vápenatý, neboli Calcium Carbonate. Vápenec je jeho přírodní formou. Při procesu zahřívání dochází k chemické reakci za vzniku dvou nových sloučenin a tomuto rozkladu se říká pálení vápna. Uhličitan vápenatý také vzniká při již zmíněném procesu tuhnutí malty, nebo při vytváření krápníků. Jedná se o bílý prášek nerozpustný ve vodě a právě svojí přítomností ve vodě způsobuje její tvrdost, která je však v tomto případě odstranitelná varem.
Co se týká využití uhličitanu vápenatého při terapii, jsou k nalezení léčivé přípravky s jeho obsahem. Často bývá přítomen jako pomocná látka farmak, kde nevykazuje žádný terapeutický efekt. Pokud bychom se však měli zaměřit na sloučeninu jako na účinnou látku, zjistíme, že se dostaneme až k pocitům jako je pálení žáhy, nafouknuté břicho, nebo plynatost. Všechny tyto projevy často dáváme do souvislosti se stavem tzv. hyperacidity, tedy překyselení. Pro člověka vyvolává stav hyperacidity nepříjemné pocity, které je dobré mírnit pomocí přípravků zvaných antacida. Mnohdy však potíže signalizují závažnější problém, kdy by ani použití antacid nebylo dostačující. Mluvíme například o žaludečním vředu s pozitivním nálezem bakterie Helicobacter pylori.
Vraťme se ale ke zmíněným antacidům. Tato terapeutická skupina léčiv může sestávat z různých možných jednotlivých látek a mezi ně patří také Calcium Carbonate. Díky své bazické povaze váže kyselinu chlorovodíkovou v žaludku a mimo to vytváří film, který i mechanicky chrání žaludeční sliznici. Léčivá látka má ještě další ochranné vlivy v žaludečním prostředí, a tak se jeví jako jednou z alternativ mírnění těchto potíží. Po podání ústy je nástup účinku poměrně rychlý, do 15 minut se většinou dostavuje efekt působení a přetrvává 1, někdy však dokonce až 3 hodiny. Přípravek se doporučuje užívat 60 minut po hlavním jídle nebo před spaním.
Anorganická sloučenina Calcium Chloride, tedy chlorid vápenatý je bílý krystalický prášek snadno rozpustný ve vodě i v ethanolu. Díky své vysoké hygroskopičnosti na sebe na vzduchu váže vodu a následně se vyskytuje jako dihydrát, tetrahydrát a hexahydrát. Z toho důvodu je nutné skladovat jej ve vzduchotěsných obalech.
Vzhledem k jeho absorpční vlastnosti bývá využíván jako sušící činidlo do exsikátoru a jeho hydratovaná forma pak slouží jako chladicí směs, neboť ve směsi s ledem dosahuje velmi nízkých teplot pod bodem mrazu.
Chlorid vápenatý se používá v potravinářství a farmaceutickém průmyslu například jako pomocná látka pro úpravu pH nebo pro zvýšení pevnosti. Jako chlorid vápenatý hexahydrát bývá podáván formou injekčního roztoku pacientům, kteří trpí nízkou hladinou vápníku v krvi, nebo oslabením kontrakční síly srdečního svalu, ale může sloužit také pro léčbu akutní alergické choroby. Jiným příkladem indikace chloridu vápenatého je dehydratace způsobená různými příčinami. V tomto případě je podáván jako infuze, v níž je chlorid vápenatý obsažen spolu s ostatními složkami. Infuzní roztok tak obnovuje vodní/elektrolytovou balanci. Dávkování určuje lékař podle klinického stavu pacienta, věku, hmotnosti a na podkladě výsledků laboratorních vyšetření. Roztok se podává pomalou nitrožilní infúzí za přísných aseptických podmínek.
Latinský název Calcium Panthothenicum slouží pro vyjádření sloučeniny obsahující dvojmocný vápenatý kation a anion kyseliny pantotenové. Kyselina pantotenová je známá také jako vitamin B5, který je po vstupu do lidského organismu přeměňován na koenzym A a v této podobě pak slouží jako nezbytný pomocník u řady enzymatických reakcí.
Hojně je kyselina pantotenová využívána při terapii střevních atonií a při poškozeních nervového systému. Nalezneme ji i v léčivých přípravcích k odstranění únavy, předrážděnosti, nervozity a také k mírnění spánkových poruch. Své uplatnění nalézá mimo jiné při léčbě jaterních poruch a významný přínos představuje v kožním lékařství pro podporu epitelizace.
Je zřejmá nezbytnost vitaminu B5 pro člověka. Jeho denní dávka však není přesně definována, udává se 4-7 mg na den pro dospělého jedince, avšak setkáme se i s doporučením lékařů na dávky téměř dvojnásobné. Vitamin B5 je většinou podáván ve formě calcium pantothenatu nebo jako dexpanthenol. Mezi potraviny, které jsou bohaté na obsah vitaminu B5, patří luštěniny, kvasnice, vnitřnosti, vaječný žloutek nebo obilninové klíčky. Nebylo zjištěno nebezpečí předávkování. Calcium pantothenát se zdá být netoxický i při užívání 10 g denně po dobu několika měsíců.
Farmaceutický trh nabízí řadu možností, jak doplnit vitamin B5 při jeho nedostatečném příjmu z potravy. Nalezneme jej v lékových formách, jako jsou tablety, tobolky, nebo injekce. Přípravky jsou jednak jednosložkové, ale také vícesložkové, například B-komplex obsahující škálu vitaminů skupiny B. Calcium Pantothenicum bývá také součástí veterinárních přípravků a v humánních přípravcích je často obsaženo ve volně prodejných přípravcích pro podporu zdravého růstu vlasů. V neposlední řadě je Calcium Pantothenicum známo jako hojivá mast využívaná k epitelizaci malých poranění, iritace kůže, bércových vředů, nebo k ošetření suché kůže a ekzémů.
Normální koncentrace vápníku v plazmě jsou udávány jako rozmezí hodnot 2,25-2,75 mmol na litr. Pokud se tomuto rozmezí stav hladiny vápníku v plazmě vymyká, hovoříme o hypokalcémii při snížené hladině a naopak o hyperkalcémii při hladině zvýšené. Znovunastolení těchto hladin hraje velkou roli z hlediska důležitosti vápníku pro lidský organismus. Vápník lze dodávat ve formě potravy, ale někdy ani to nestačí, nebo dokonce není možné. A v takových případech přichází v úvahu použití léčivého přípravku, který je schopen hladiny srovnat do normálu.
Mezi tyto přípravky řadíme mimo jiné také Calcium Gluconicum, injekční roztok. V případě těžkých příznaků hypokalcémie, např. srdečních příznaků, může být zapotřebí k rychlému obnovení normálních hladin vápníku v séru podání vyšších počátečních dávek, jinak se dávkování odvíjí od věku a hmotnosti pacienta. V průběhu léčby by hladiny měly být pečlivě sledovány.
Můžeme se setkat s označením hašené vápno, hydroxid vápenatý, nebo Calcii Hydroxidum. Pod každým z těchto označení si však představíme jediné, a sice bílý nebo téměř bílý jemný prášek, prakticky nerozpustný ve vodě, látku bazické povahy reagující s kyselinami za vzniku vápenatých solí. Anorganická sloučenina hydroxid vápenatý vzniká reakcí vody a oxidu vápenatého, tedy páleného vápna, nebo reagováním vody a samotného vápníku.
Kromě toho, že slouží při výrobě malty, může být využíván jako pomocná látka v kosmetickém či potravinářském průmyslu a pro své antibakteriální účinky lze látku uplatnit například v zubním lékařství. I ve formě hydroxidu vápenatého je možno doplňovat do organismu minerál vápník, proto tuto sloučeninu nalezneme jako součást některých léčiv.
Proti osteoporóze neexistuje žádný univerzálně použitelný lék. Americký úřad pro potraviny a léky však schválil některé medikamenty, které mohou napomáhat při její léčbě. Patří mezi ně kalcitonin, bisfosfonáty (jako je alendronát nebo risendronát) a selektivní modulátory estrogenových receptorů (SERM), jako např. raloxifen. Každý z těchto medikamentů má své specifické přednosti i rizika. V současnosti probíhají výzkumy nových léků, mezi něž patří metabolity vitamínu D a také novější bisfosfonáty a SERMy či paratyroidní hormon (PTH).
Osteoporóze lze do značné míry předcházet. Ke zdraví kostí významných způsobem přispívá správný životní styl (vhodná strava a fyzická aktivita) a také užívání calciových doplňků stravy.
Jakým způsobem fungují medikamenty na léčbu osteoporózy? Osteoporóza vzniká ve chvíli, kdy proces odbourávání staré kostní hmoty není dostatečně vyvažován vznikem nové kostní tkáně. Kostní hmota je spotřebovávána rychleji, než je nahrazována novou, a v důsledku toho se kosti oslabují a stávají se náchylnými ke zlomeninám. Dnes používané medikamenty je možné rozdělit na ty, které účinkují proti spotřebovávání kostní hmoty (antiresorptivní), a ty, které napomáhají její tvorbě (anabolické).
Antiresorptivní léky snižují rychlost pohlcování kostní hmoty, aniž by přitom urychlovaly tempo tvorby nové. Tvorba kostí probíhá obvyklým způsobem a přírůstek kostní hmoty proto není příliš vysoký. Mezi antiresorptivní medikamenty určené k prevenci či léčbě osteoporózy se řadí bisfosfonáty (alendronát a risendronát), kalcitonin, estrogenová hormonální terapie a selektivní modulátory estrogenových receptorů známé pod zkratkou SERM (raloxifen).
K anabolické léčbě, jejímž cílem je tvorba nové kostní hmoty, se používají paratyroidní hormonální injekce – přispívají k posilování kostí a snižují riziko zlomenin.
Je však třeba mít na paměti, že ať už je předepsána jakákoli medikace, je zároveň důležité zajistit denně příjem alespoň 1200 mg calcia a 400-800 mezinárodních jednotek vitamínu D. Nezbytnou součástí jakéhokoli plánu na prevenci či léčbu osteoporózy musí být také pravidelný pohyb a fyzická aktivita. Lidé trpící osteoporózou by ovšem měli svůj cvičební program raději konzultovat s lékařem.
Prevence osteoporózy
V každém věku jsou nejlepší obranou proti osteoporóze calcium a vitamín D. Calcium je obsaženo především v kostech. Kromě toho napomáhá při kontrakci svalů, podporuje srážení krve a přispívá k funkci nervové soustavy. V případě nedostatečného příjmu může calcium chybět v naší krvi a měkkých tkáních. Organismus tento deficit řeší tak, že začne odbourávat calcium z kostí – pomalu, ale jistě se tak kosti oslabují a zvyšuje se riziko zlomenin.
Nejlepší způsob, jak zabezpečit dostatek calcia, je konzumace potravin s jeho vysokým obsahem – u dětí především v období adolescence, u žen hlavně od období menopauzy až do konce života. Zajištění dostatku calcia ve vaší stravě však může být těžší, než si myslíte, a často je třeba situaci řešit užíváním calciových doplňků.
Bylo také zjištěno, že existuje úzký vzájemný vztah mezi fyzickou aktivitou, calciem a vznikem osteoporózy. Calcium má totiž nejvyšší účinnost, pokud jsou ženy fyzicky aktivní. Prokázalo se, že fyzicky aktivní ženy mají o 36 až 42 % nižší riziko zlomeniny krčku stehenní kosti než ženy bez fyzické aktivity.
Jaké důsledky má osteoporóza?
Pokud je zanedbána prevence osteoporózy a nemoc následně není léčena, jsou častým důsledkem zlomeniny. Obzvláště nebezpečné mohou být zlomeniny krčku stehenní kosti a obratlů. Zlomeniny krčku téměř vždy vyžadují hospitalizaci a ne úplně snadný chirurgický zákrok. Lidé, kteří takovou zlomeninu utrpí, mohou mít velké problémy se samostatnou chůzí a jsou ohroženi dlouhodobou či dokonce trvalou invaliditou. Může se jim snížit tělesná výška, mohou se u nich objevit bolesti páteře a různé deformace, v krajním případě může osteoporóza způsobit dokonce i smrt. Téměř 20 procent těch, kdo utrpí zlomeninu krčku stehenní kosti, zemře do jednoho roku na komplikace spojené s tímto úrazem.
Diagnostikování osteoporózy
U osteoporózy je velice důležitá včasná diagnóza. Nemoc se totiž může nepozorovaně rozvíjet po desítky let, až nakonec vyústí ve zlomeninu kosti. Za tímto účelem byl vytvořen spolehlivý, bezbolestný a neinvazivní test kostní denzity (zkratka BMD), který pomáhá odhadnout riziko vzniku osteoporózy a s ní souvisejících zlomenin. Na základě BMD testu pak může lékař rozhodnout, zda je zapotřebí léčba, která by napomohla zastavit ztrátu kostní hmoty a redukovat riziko zlomenin. I v případě, že jsou nasazeny medikamenty, je však zároveň třeba zajistit dodatečný příjem calcia a vitamínu D.
Jak vzniká osteoporóza?
Jak člověk stárne, dochází postupně k tomu, že úbytek kostní hmoty není adekvátně doprovázen tvorbou nové hmoty. Dochází tedy k pozvolnému řídnutí kostí a ztrátě jejich síly. Tempo ubývání kostní hmoty je obzvláště zřetelné u žen po menopauze. Rozvoj osteoporózy významným způsobem ovlivňují dva důležité faktory: maximální hodnota kostní hmoty, které se dosahuje ve věku kolem 30 let, a dále tempo ubývání kostní hmoty v následujících letech. K řídnutí kostní tkáně však může docházet prakticky v jakémkoli věku a významnou měrou k ní mohou přispívat některé léčebné procedury a užívání některých léků. Proces tvorby kostní hmoty jimi může být vážně narušen a mohou tak hrát významnou roli při rozvoji osteoporózy.
Zdraví vašich kostí může být nepříznivě ovlivněno následujícími lékařskými diagnostikami:
- Chronický alkoholismus
- Alergie na mléko a mléčné výrobky
- Hypertyreóza (nadměrná funkce štítné žlázy)
- Předčasná menopauza v důsledku chirurgického zákroku nebo chemoterapie
- Chronická gastrointestinální malabsorpce (nedostatečné vstřebávání v trávicí soustavě)
- Onemocnění jater
- Chronické onemocnění ledvin
- Poruchy příjmu potravy
- Nepohyblivost
- Menopauza bez užívání náhradního estrogenu
- Cushingův syndrom
- Nepravidelná menstruace způsobená fyzickou námahou
- Zánětlivé onemocnění střev
- Cukrovka
- Gastrektomie (chirurgické odnětí žaludku nebo jeho části)
Pokud trpíte některými z výše uvedených potíží, je vhodné domluvit se na dalším postupu s vaším lékařem. Pro zabezpečení správné úrovně calcia ve vašem těle může být zapotřebí užívání calciových doplňků a/nebo vitamínu D.
Jaké jsou rizikové faktory?
Většímu riziku jsou vystaveny ženy, a to především bělošky a Asiatky. Mezi rizikové faktory se řadí světlá pleť a světlé vlasy, menší tělesný vzrůst a krátké kosti. Dále je třeba zmínit také špatnou stravu, nízký příjem calcia a poruchy s příjmem potravy, jako je např. mentální anorexie.
Zvýšené riziko je u žen, které jsou alergické na mléko a mléčné výrobky – v jejich případě je třeba obzvláštní obezřetnosti a příjem calcia je nutné zajišťovat z náhradních zdrojů. Další rizikový faktor představuje sedavý životní styl. Bylo prokázáno, že pohybové aktivity jako chůze, běhání, posilování či nenáročný aerobic mají příznivý vliv na posílení kostních tkání.
Nepříznivý vliv na rozvoj osteoporózy mohou mít kouření a konzumace alkoholu a strava s nízkým obsahem calcia. Tyto činnosti je proto třeba co nejvíce omezit, je třeba vyhledávat stravu s vysokým obsahem calcia a dále ji obohacovat calciovými doplňky.
Příjem calcia
Odborníci z amerického Národního zdravotnického institutu doporučují následující denní příjmy calcia:
Tabulka pro příjem calcia
Jaký by měl kdo mít denní příjem calcia.
| Kojenci | 0 – 5 měsíců | 210 mg / den |
| 6 – 11 měsíců | 270 mg / den |
| Děti | 1 – 3 roky | 500 mg / den |
| 4 – 8 let | 800 mg / den |
| Muži a ženy | 9 – 18 let | 1300 mg / den |
| 19 – 50 let | 1000 mg / den |
| 51 – 70 let (a více) | 1200 mg / den |
| ženy od 50 let (bez příjmu náhradních hormonů) | 1500 mg / den |
| Těhotné a kojící ženy | do 18 let | 1300 mg / den |
| nad 18 let | 1000 mg / den |
Ukazuje se však, že velká část Američanů tyto doporučené denní dávky nedodržuje. Odhaduje se, že na léčbě nemocí souvisejících s osteoporózou by se mohlo ročně ušetřit 12 miliónů dolarů za každé 1% populace, které by začalo užívat náhradní calciovédoplňky stravy.
Nejlepším zdrojem calcia je běžná strava
Calcium se sice vyskytuje v mnoha potravinách, jeho nejvýznamnějším zdrojem jsou však bezesporu mléčné produkty. V jedné porci mléka, jogurtu či podmáslí je obsaženo zhruba 300 mg calcia.
Cennými zdroji calcia jsou rovněž některé druhy listové zeleniny – např. brokolice, kapusta, tuřínová zelenina, čínské zelí či hořčice. Chceme-li zvýšit množství calcia v našem těle, můžeme do svého jídelníčku zařadit také lososa či sardinky v konzervě (s kostmi), korýše, mandle, para ořechy či sušené fazole.
Calcium je dnes uměle přidáváno i do různých jiných potravin, jako jsou cereálie či pomerančové džusy. Tímto způsobem mohou calcium přijímat i ti, kdo jsou alergičtí na mléko a mléčné výrobky nebo ti, jejichž příjem tohoto důležitého prvku je z nějakého jiného důvodu nedostatečný.
Je možné říci, že není žádný zásadní rozdíl mezi příjmem potravin s umělým přídavkem calcia a potravin, které jej obsahují přirozeně. Cereálie s přídavkem calcia však mohou obsahovat fytáty, které mohou negativně ovlivňovat vstřebávání calcia. Je třeba říci, že potraviny s vysokým obsahem vláknin jsou sice zdravé, ale zároveň v tenkém střevě snižují absorpci mnoha živin, včetně calcia – nepřispívají tedy ke zvyšování jeho hladiny v organismu. Díky vlákninám totiž prochází potrava tenkým střevem příliš rychle, než aby mohlo dojít k maximálnímu vstřebání cenných živin.
Jak zjistit, kolik calcia určitá potravina obsahuje?
Příslušnou informaci se je možné dočíst na obalu potraviny. Obsah calcia se někdy uvádí v procentech z doporučené denní dávky (zkratka GDA). Za doporučenou denní dávku pro dospělého člověka se považuje 1000 mg na den. Chceme-li tedy určit, kolik miligramů calcia daná potravina obsahuje, zjistíme to jednoduše tak, že k uvedenému počtu procent z doporučené denní dávky přidáme nulu. Pokud je tedy např. na etiketě výrobku uvedeno, že obsahuje 30% GDA, pak to znamená, že je v něm 300 mg calcia.
EKVIVALENTNÍ PORCE CALCIA (300 mg calcia)
Pro větší názornost je objem potravin uváděn v šálcích – jeden šálek odpovídá 250 ml dané potraviny. Každá z uvedených položek by měla obsahovat přibližně 300 mg calcia, tedy zhruba 30% doporučené denní dávky pro dospělého člověka.
| Mléko | 1 šálek |
| Jogurt (nízkotučný, bez obsahu tuku) | 1 šálek |
| Tvrdý sýr | 40 g |
| Bílý syrovátkový sýr (částečně odstředěný) | ½ šálku |
| Tvaroh | 2 šálky |
| Odstředěné práškové mléko | ¼ šálku |
| Mražený jogurt (s obsahem mléka) | 1 ½ šálku |
| Pudink (nízkotučný, bez obsahu tuku) | 1 šálek |
| Sojové mléko s přídavkem calcia | 1 ¾ šálku |
| Pomerančový džus s přídavkem calcia | 1 šálek |
| Konzerva lososa s kostmi | 1 ¾ šálku |
| Sardinky s kostmi | 140 g |
| Tofu s přídavkem calcia | 1 ½ šálku |
Jak se zjišťuje, že calcium skutečně funguje tak, jak má?
Medicína disponuje několika technikami, které umožňují stanovit zdraví našich kostí. Jeden ze způsobů je testování chemických indikátorů přítomných v krvi a moči. Na základě těchto indikátorů může lékař získat představu o hustotě kostní tkáně a stanovit, zda jsme zvýšeně ohroženi zlomeninami kostí.
V nedávné době se začaly provádět studie, které jsou schopné ukázat, jak rychlý je účinek calcia v lidském těle a jak dlouho jeho účinky trvají.
- Již za 24 hodin po přijetí calciového doplňku bylo zaznamenáno výrazné zlepšení indikátorů hustoty kostních tkání.
- Za pouhých 5 dnů zvýšeného příjmu calcia pak dochází ke snížení kostní resorpce a k zastavení odbourávání kostní hmoty.
- Po 14 dnech příjmu calciových doplňků dochází ke snížení hladiny pyridinolinu a deoxypyridinolinu v moči, které jsou důležitými indikátory odbourávání kostní hmoty.
- Po 3 měsících užívání lékaři prokázali zvýšenou přítomnost minerálů v kostní hmotě.
- Po 1 roce příjmu calciových doplňků pak prokázali výrazně zvýšenou hladinu minerálů v kostní tkáni.
Analýza vzorku tvořeného téměř dvěma tisíci žen po menopauze jasně ukázala, že po dvou či více letech užívání přispěly calciovédoplňky ke snížení tempa úbytku kostní hmoty více než placebo.